ZA SKLEM o.s.

METODA POHYBOVÉHO ROZVOJE VERONIKY SHERBORNE  

 Kdo byla Veronica Sherborne a v čem spočívá její metoda?

Veronica Sherborne byla fyzioterapeutkou, učitelkou tělesné výchovy a tance s více než 40 letou zkušeností, kterou v průběhu let předávala lidem napříč obory i státy. Svůj pohybový program, který je založen na dlouholetých poznatcích z práce s dětmi se speciálními potřebami, zpracovala v 60 letech minulého století. Přesto je však její přístup velmi aktuální  a v dnešní době „bezdotekové“ nám má o to více co nabídnout…

Aktivity vycházející z metody pohybového rozvoje se zaměřují zejména na poznávání vlastního těla dítěte. Za pomocí jednoduchých činností se tak dítě rozvíjí nejen po stránce pohybové, ale i emocionální, rozumové a smyslové. Díky poznávání svého těla dítě rozvíjí i sebedůvěru a důvěru v ostatní lidi. Navazování nových sociálních vztahů pak může být snazší stejně jako poznávání neznámého okolního prostředí. Důležitým prvkem této metody je rozvoj hravou formou. Veškeré činnosti jsou rozděleny do tří fází. V první fázi jde o navázání kontaktu mezi dítětem a pečujícím. Ve druhé fázi se snažíme o to, aby dítě ukázalo vlastní iniciativu a rozvíjelo tak důvěru, jak v sebe, tak v ostatní. A třetí fáze si klade za cíl poznání vlastní síly dítěte, učit se, jak s ní pracovat a rozvíjet odhodlání.  

Čím je pro vás tato metoda zajímavá? 

Jana: Práci s tělem se ve zlínském centru věnujeme několikátým rokem.  Co se týče této oblasti, je bohužel spousta zajímavých materiálů cizojazyčná a mnoho z této oblasti vzdělávání je v ČR velmi málo dostupné. Knihu Veroniky Sherborne – Vývojový pohyb pro děti (Developmental Movement for Children) aktuálně pro potřeby pracovníků centra Za sklem o.s. – Zlín z anglického originálu překládá má kolegyně Johanka Černá. Jsem za to moc vděčná. Jednotlivé aktivity objevujeme a zkouším s kolegy. Jde nám o vlastní prožitek. Moc bych si přála, abychom mohli v budoucnu absolvovat certifikované kurzy a propojit tyto znalosti s tím, co již známe a používáme v praxi. Metoda je pro mě zajímavá hlavně proto, že je postavena na jednoduchých principech a bezpečném vztahu. Také k ní nepotřebujete žádné speciální pomůcky. Zaměřuje se na objevování vlastního těla a není limitována tím, zda je dítě verbální, neverbální, zda má nebo nemá mentální postižení. Tělo má každý z nás. 

Johanka: Pohybem (dotekem) můžeme rozvíjet důvěru nejen v sama sebe, ale i k druhým lidem. Správně zvolené kontakty a doteky ujišťují, uzemňují… Takže je to příjemný moment nejen pro děti, ale i pro mě. Zároveň se jedná o jednoduché a poměrně známé pohyby, aniž by si většina z nás neuvědomovala, co vše podporují, čemu všemu pomáhají.  

V čem může být přínosná pro osoby s Poruchou autistického spektra (PAS)?  

Johanka: Hravým a jednoduchým způsobem rozvíjí důvěru, odhodlání a hlavně dává možnost zažít pocit úspěchu. Dané aktivity se zaměřují na různé formy pohybu. Některé jsou pomalé, jednoduché, kdy je dítě pasivní – má prostor k vnímání toho, co se děje s jeho tělem, jak se při tom cítí. Otevírá se mu prostor pro poznávání, zažívá pocity bezpečí. Na druhou stranu se objevují i rychlé, energické aktivity, kde klient musí zapojit i určitou sílu, zažít své možnosti i limity.

Jana: Například objevování a testování tělesných hranic může pomoct dítěti s autismem porozumět hranicím sociálním. Prostřednictvím komunikace „tělem“, zažívá dítě pocit toho, že je v bezpečí, že může být součástí vztahu, kde je oběma jeho účastníkům dobře. Jednoduše – jsou spolu. 

Text vypracovali: Bc. Johana Černá a Mgr. Jana Kaleta – centrum Za sklem o.s. -Zlín

Foto: https://www.sherbornemovementuk.org/ 

Foto: Jakub Špaňhel